buďte zdrávi.

15. května 2010 v 11:03 | blbka. |  written.
že bych třeba zase začala psát ? třeba bude o čem, protože teď se možná budu mít špatně. není to skvělé ?

možná bych dneska mohla jet k hastíkovi na chatu jenže asi nepůjdu protože:
a) nechci působit vtíravým dojmem, protože mě tam zval jedině danyjel s. ne že bych si jeho pozvání nevážila, akorát myslím že kromě něj a lindičky tam o mojí přítomnost nikdo moc nestojí, takže asi tak.
b) nemám dárek a jelikož jsem slušně vychovaná dívka tak vím že  bez dárku se většinou na narozeninové oslavy nechodí. (obzvlášť pokud by to byl můj hodně dobrý kamarád, že danyjeli ?)
c) teď asi není vhodná doba jít chlastat, protože by to nemuselo dopadnout nejlépe, vzhledem k tomu jak úžasně se k sobě s daneččkem chováme.

ale stejně mám chuť vzít tak aspoň litr něčeho aspoň padesátiprocentního a trošku se napít do bezvědomí a třeba umřít na otravu alkoholem. myslím že momentálně by to nikomu nevadilo. dokonce ani mně ne a to se mám přece tak strašně ráda ! :D

můj otec je jasnovědec a já nechci ať umí jasnovědět (?).
gaura je nespravedlivý a vůbec neumí ocenit mou skvěle udělanou práci. za to že jsem si spletla zmýdelňování se ztužováním si přece nezasloužím trojku !
a vlček je největší pipinka na světě a asi ho brzo zabiju. (doufám že jsem ho alespoň potěšila zmínkou o něm.)

mimochodem od začátku května je ze mě šprt a mám krásné sešity, do každého předmětu jinak barevný, s proužkem zebřího papíru a s obrázkem souvisejícím s daným předmětem ! jsem na sebe pyšná.

poslední dobou chodím spát strašně brzo. už asi v devět ležím v posteli, protože nemám nervy na to sedět tady a čekat jestli se uráčí napsat a potom dělat že mi vůbec nevadí že nepíše. takže radši ležím a snažím se co nejdřív usnout abych se ráno vzbudila a opakovala to co minulý den. ach. a nenapsal a nenapsal. ale strašně mu chybím, chápeš ne.

dneska asi ve dvě ráno mě vzbudilo prasknutí struny mojí kytary. vůbec nevím jak jako může takhle z ničeho nic sama prasknout struna. určitě je to nějaké znamení. asi se začnu bát že na mě třeba až budu spát z ničeho nic spadne a zabije mě. i když to by byla možná rychlejší smrt než ta na otravu alkoholem. budu o tom uvažovat.

ti, kteří už nejsou tak slavní jako dříve jsou úplně jinačí než před rokem. a jsou to čuráci. hlavně ten jeden, vládce všech čuráků na zeměkouli. nebo ne, to by byl zase v něčem nejlepší a to přece nikdo nechce. řekla bych, že mu ta jeho sláva chybí. bez té svojí crew a tak dále je to celkem obyčejný traged co se dal na disko a jezdí se taxíkem ožírat do klubů, protože to je jinčí kalba kámo.

chci samé jedničky. a asi se tady na to všechno vykašlu a stanu se princeznou nebo něčím takovým. protože už mě to nebavííí !