Září 2010

DVACÁTÉHO OSMÉHO září.

28. září 2010 v 19:34 | ♥ |  written.
nejvíc miluju, když od něj běžím v dešti, směju se a sama nevím čemu, nemám pořádně nazutou jednu botu, takže mě to nutí smát se ještě sama sobě, snažím se doběhnout na zastávku včas a v hlavě mi zní jeho miluju tě. konec poetické vsuvky.

včera jsem si koupila progressa a omalovánku s broučkama. budu si je brát do školy a vybarvovat si, když se budu nudit. daneček mě pohladil a řekl že jsem jeho miminko, což mě urazilo. stejně ho sním.

taky byl včera pohřeb. dost hrozný zážitek. pořád mám před očima spícího dědu a brečící babičku. a všechny ty lidi, co chodí a podávají ti ruku a snaží se tě utěšit což tě rozbrečí ještě tak stokrát více. fakt skvělé. taky jsem zjistila, že v naší rodině je i schyzofrenie ;)) parádička, ještě nějaká nemoc kterou bysme v rodině snad neměli?

můj bratr se úplně snaží být jako můj přítel! a teď se rozhodl, že si sežene starou skládačku. myslím to kolo. a natře si ho na rasta barvy. překvapivě. a jako vyzvánění má boba a na ploše má boba a nosí rasta korálky! že mu není trapně, blbeček.

tooooooooooooooolik. víc to nejde. ;)

DVACÁTÉHO PÁTÉHO září.

25. září 2010 v 19:56 | blbka. |  written.
myslím že bude lepší, když se vrátím ke svému starému malopísmenkovému stylu. jo, přesně to udělám! protože ještě nejsem natolik intelektově popředu, abych byla schopná psát jako normální kultivovaný člověk. a navíc jsou pak ty odstavce hezčí. jo, to bude hlavní důvod :D

nejradši bych šla v pondělí do školy. nechci tam stát a vidět dědu v rakvi. a ostatní věci. počítám s tím, že budu tak moc brečet, že se z toho pobliju. jde to vůbec?

dneska jsem byla na hukvaldech. s našima a babičkou. náhodou to tam bylo celkem fajn. až na to, že všechny daňky jsem viděla i z dvaceti metrů úplně rozmazaně.

můj přítel mi nemůže psát, protože tam kde je nechytá český t-mobile. jen aby! :D ale ne, budu mu věřit, protože.

začíná ze mě být šprtka jak cyp. to jsem nikdy nechtěla! ale nelze to vzít zpět. (:D) nebo jako lze, ale já nechci aby to lzelo.

jo, vím že lzelo neexistuje. to ví každý.

DVACÁTÉHO DRUHÉHO září.

22. září 2010 v 17:26 | blbka. |  written.
Beru zpátky to, co jsem napsala o dva články zpátky v prvním odstavci. Vlastně jsem ani nečekala, že budu mít takový šílený záchvat. Ale přece jenom to byl můj děda, ať už byl jaký chtěl.  Spíš by se hodilo slovo nechtěl.

Zatím jsem ve škole nedostala horší známku než dvojku. Asi bych to měla zaklepat na dřevo! Doufám, že to bude takhle pokračovat až do konce roku ;)

Už mám doma svoje úžasné pouzdro!! Jestli ho ztratím tak se zabiju. Ale období ztrácení věcí už u mě snad přešlo. Pokud nepočítám svoji mikinu, tu někde nechám každou chvíli.

Zítra píšeme z bioly, tak bych se na to asi měla podívat, abych neporušila svojí skvělou tradici :D A pak jdu s Bee do Tesca, protože zítra musím dát drahému dárek.

DEVATENÁCTÉHO září.

19. září 2010 v 21:26 | blbka. |  written.
Můj přítel nerozezná vílu Amálku od makové panenky. Měl by s tím něco dělat. Ach, jak strašně mi chyběly tyhle problémy.

LOVELOVELOVELOVEEEEEEEE. ;)

A Linda mi dneska objednala ÚŽASNÉ POUZDRO!!!, které budu milovat snad ještě více než svoje prase z medvídka Pú. Už se na něho těším! ;D

A Pavel je kretén. Největší na světě.
A těším se do školyyyy.

A ode dneška miluju mléčnou studentskou pečeť s třešněma ;)

SEDMNÁCTÉHO září.

17. září 2010 v 20:52 | blbka. |  written.
Téma týdne je sen. Včera se mi zdálo, že mi umřel děda. Možná to brzo nebude jenom sen. Nechci říkat díky bohu, to by bylo až moc kruté a morbidní. A tak neřeknu nic. Taky se mi zdálo, že jsem se líbala s jedním hezkým klukem, kterého nebudu jmenovat a vůbec mu to nešlo, což je překvapující. A důvody proč jsem se s ním líbala jsou ještě překvapujícnější.

Mohla jsem teď být ve 100nu. Nebo v Prestigi (?). Nebo někde venku s Lin a Han a Becherem. Škoda škoda. Hlasivky už asi nejsou hlasivkami a je mi fakt blbě. A zrovna na víkend, to celkem naštve.

Dostala jsem z fyziky jedničku s hvězdičkou. A z matiky dostanu asi dvojku. A ze zeměpisu mám jedničku. A ještě mám jedničku z ruštiny a angličtiny. Jsem prostě nejlepší na světě. Všechno jde, když se chce, že.

Konečně mu někdo kopl do hlavy a došlo mu to. Snad. Aspoň pro tuto chvíli. Brečela jsem. Štěstím. Hormonální antikoncepce mi asi moc neprospívá, od té doby co ji mám brečím kvůli každé blbosti. Jako třeba když jsem brečela, protože jsem nechápala matiku a nikdo nebyl schopný mi to vysvětlit.

Zítra asi jedu do Ostravy, i když moje hlasivky pravděpodobně ještě nebudou hlasivkami. Pojedu s Tadeášem a možná i Beátkou a budeme vybírat dárky. Pro ně. Jsem fakt zvědavá, jestli něco vyberu, ale to teď není podstatné.

Doufám, že si všichni užívají páteční večer tak jako já.

tell me like you would die for me! like nothing else matters, like your world stops turning because of me! liike you mean it, you little shit! go on.

Tohle jsem tady chtěla dneska napsat, akorát že teď už ne, protože. Má to hlubší význam, samozřejmě.

DVANÁCTÉHO září.

12. září 2010 v 20:09 | blbka. |  written.
Miluju ho. To jste určitě nevěděli, co. Stejně bych vám to řekla i kdybyste to věděli už téměř dvanáct měsíců (zlomová událost kino Vlast).  A je nejlepší na světě, i když ho někdy nesnáším. Ach ano. To by stačilo.

Měla bych začít doma pomáhat mamince, protože jistí lidé musí doma dělat snad úplně všechno a já si pak připadám jako idiot, když jim (těm jistým lidem) "pomáhám" věšet prádlo a skládat to staré nebo zalívat kytky, protože to běžně nedělám. Doufám, že oni jistí lidé nikdy neuvidí moji skříň. A postel. Myslím zevnitř.

Těším se do školyyy. Na sešity a tak. A na Lithium a Krypton. Navíc zítra to bude určitě pohodička, protože máme Pechovou a taky tělák, kde nic nedělám. Ale asi bych měla začít, pokud chci vyběhnout na Lysou pod 63 minut :DD
A jsem ráda, že se mi Ostravička přesunula z pondělka na čtvrtek. Je to takové.. lepší.
Čočky si umím nasadit za neuvěřitelných 48 sekund! :D
Chci zpátky svůj mobil s dotykovým displejem. Dokonce jsem kvůli tomu i brečela, ale nepomáhá to.
Viděli jste Zvídavý dotazník 3? Jestli ne, tak se na to podívejte. Asi si půjdu koupit kus bílé látky za úžasných 750 korun! Inteligence blondýnek. (Já jsem samozřejmě mnohem inteligentnější! :D)
Streit je píča všech píč. Až to není pěkné.
Jdu se dívat na Československo má talent. Nebo na Talentmaniu. To si ještě rozmyslím, podle toho, na co se chci dívat zítra ze spožděním. Ach jo, tyhle problémy mi chybělyyy!

P.S. Kvůli tomu mobilu jsem nebrečela. Zatím.

JEDENÁCTÉHO září.

11. září 2010 v 22:06 | blbka. |  written.
Už nemám ráda AA. Fakt ne. To se mi snad jenom zdá. Jak může existovat někdo tak namyšlený? Je snad dokonce namyšlenější než ten, kterého nemám v přátelích. Asi brzy nebudu mít v přátelích ani AA. Protože urážím jeho kamarádky a to se přece nesmí. Fakt mají hodně společného.

Bolí mě, když brečíš. Vzpomněla jsem si na tu památečnou větu. Tak dávno. A dneska jsem nevěděla, co mám dělat. Protože utěšovat nemá smysl, když stejně víš, že není nic, čím by se utěšit dalo. Nemá smysl ani obejmutí, protože to tě rozbrečí ještě víc. Můžeš akorát tak stát a poslouchat, jak brečí. Bezmoc. Totální.

Nesnáším toho člověka, kterého nemám v přátelích, protože má úplně nejlepší písničky prostě. Ne že bych lezla na jeho profil tak často jako Lithium, akorát není co dělat. Protože jinak bych seděla a přemýšlela o tom, co zrovna dělá Dan na Radegastu. A to nechci, takže.

Dnešní vystoupení bylo dobré. I když pršelo a já budu určitě nemocná. Ale zase mě to začalo bavit. Ani nevím proč.

NEVER APOLOGIZE FOR SAYING WHAT YOU FEEL, CAUSE THAT'S LIKE "SORRY FOR BEING REAL".
(jak jsem mohla napsat couse? :DD už jsem skoro jako komár.)

DESÁTÉHO září.

10. září 2010 v 21:31 | blbka. |  written.
Téma týdne je Poprvé. O tom bych taky mohla něco napsat, ale nechce se mi. Tak možná někdy jindy. Ale jednou určitě o tématu týdne napíšu nějakou hlubokou myšlenku :D

Nesnáším takové ty třináctileté kluky, co chodí po venku s mobilem, z něhož hraje nějaká neidentifikovatelná "hudba", když si ti kreténi klidně můžou zapojit sluchátka a neobtěžovat tou "hudbou" své okolí, které o to vůbec nestojí. (mě)

Je pátek a já se těším do školy. To je dost divné, protože už bude třetí týden a já jsem pořád vzorný student. Takže už mi to musí vydržet jenom devět měsíců a dva týdny. To nezní zas tak hrozně.

Přesně za dva týdny má můj drahý narozeniny a já pořád nevím, co mu mám koupit. Vlastně mě napadá strašně moc věcí, ale jedna je nemravnější než druhá, takže radši zkusím vymyslet něco lepšího.. Nebo si to nechám projít hlavou a uvidíme :D

Když jsem šla dneska do Ostravky, viděla jsem, jak na stromě sedí asi tak sedmiletý kluk s holčičkou a několikrát za sebou jí říká "Jsi ošklivá!" (ano, použil slovo ošklivá.) a ta holčička mu pokaždé co to řekl dala pusu. Takový Vlček naturál, ale úspěšnější :P

Zítra mám vystoupení. Pro jistotu neřeknu kde, aby tam náhodou někdo nejel za účelem smát se tomu, že vypadám jako kretén v kroji a s copečkem. Těším se. To je celkem divné, obvykle se na svůj kroj a copeček moc netěším.

Byla jsem na jeho zápase a bylo to úplně dobré. Teda ne že bych tomu nějak rozuměla, pořád nechápu některá pravidla a je mi blbé se ho na to ptát (:D), ale stejně hrál úplně dobře. A Hečko mě oslovuje slečno Rohlová, což je celkem sympatické.

Baví mě toooo ;)

SEDMÉHO září.

7. září 2010 v 19:43 | blbka. |  written.
Řeknu vám největší ironii osudu. Po škole se rozhodneš, že půjdeš někam se svým kamarádem, protože nemáš co dělat. Při té příležitosti si řeknete, že si koupíte strašně drahý a nezdravý oběd, se kterým půjdete truchlit do parku, a radit si, co máte dělat, protože máte podobnou životní krizi.  (:D) Kamarád ti vezme tašku, že ji chce nést, protože váží asi tak padesát kilo. Říkáš mu že nechceš, ale on ji stejně nese! Jdete do toho parku a bavíte se o vašich životních krizích a o tom, jak chcete aby to bylo jako dřív. A pak ti tvůj přítel napíše, že tě viděl s nějakým klukem, co ti nesl tašku. Značně naštvaný. Fakt skvělé, co.

Taky vám řeknu, že Vlček by potřeboval rozbít hubu a těším se, až to někdo udělá.

Ještě vám musím říct, že mě štve, jak je jeden člověk krásný, přitom vůbec krásný být nemá. Ještě že neví, že si to myslím. I když on by si to myslel, i kdyby to nebyla pravda, že ;)

Jo a nejím. Nějak nemám potřebu. Vlastně jsem dneska snědla jenom to drahé jídlo, což je celkem málo na to, jak bylo drahé. Ale nestěžuju si. Vlastně stěžuju. Chci to zpátkyyy.

Totálně plavu v matice a to jsme zatím opakovali loňský rok. Fakt skvělé. Zajímalo by mě, jestli jsem fakt tak blbá nebo jestli za to můžou mé hluboké problémy, jenž mi zanechávají v mysli šrámy. (:D)

Vzpomínáš ještě, jak ses bála lásky a jiných násilí?

ŠESTÉHO září.

6. září 2010 v 15:00 | blbka. |  written.
Nejlepší na světě je, když jdu schválně do knihovny, abych ho nepotkala, když vím, že končíme stejně a cestou zpátky ho stejně potkám. S cigaretou. Fakt skvělé. A zastavil se. Nevím, co jako čekal, že budu dělat. Sedla jsem si na lavičku a doufala, že se vrátí. Nevrátil se. Úžasný pocit ;)

Musím najít svůj žlutý sešit na chemii. A taky musím přečíst toho Umberta Eca. A taky Na velikosti nezáleží. A vůbec, stejně teď nemám co jiného dělat. Je to všechno úplně nanic, zvlášť když máme zítra první hodinu nějakou prezentaci v aule, které se mají zúčastnit všechny třetí ročníky. Fakt SKVĚLÉ!

Utopila jsem si mobil. Chtěla jsem si vzít nějaký náhradní, jenže ten shit starý Samsung nejde vůbec rozjet, ten Sony erricson pro změnu nemá baterku a ten třetí nemůžu najít. Jak to tak sleduju, tak je všechno fakt skvělé. Nemáte někdo na půjčení nějakou starou herku?

Vlastně je celkem dobře, že můj mobil nejede, protože tam jsou všechny jeho SMSky. Ne že bych je neměla všechny přepsané v deníčku, že. Asi jsem věděla, že se mi budou hodit.

Vůbec to nemělo být na Facebooku, protože se teď všichni ptají, co se stalo a mně se o tom nechce mluvit, protože to vlastně sama nevím. Fakt skvělé.
Damn it.

...

Chci jezdit do toho ostravského divadla. S ním. S nima, možná :D To by bylo nejlepší.

Stiflerovský bengál je už zase veřejná událost. Zajímalo by mě proč. Ne že bych si nějak fandila, to akorát Linda říkala, že tady někdo bude rozhazovat sítě. Ať si rozhazuje co chce.

Nechcí mít na Facebooku "Je to složité s" !!!

PÁTÉHO září.

5. září 2010 v 18:17 | blbka. |  written.
Je to špatné, hodně špatné. Nikdo mi neřekl, že to bude tak strašně bolet. Ale to se zvládne. Protože to ani jeden nechce jenom tak zahodit.. Bude to zase dobré, že jo?

Bylo to zvláštní, hodně zvláštní. Vidět jeho prázdnou postel a poslouchat, jak je babička nešťastná i přes to všechno, co už si s ním zažila. A jak je ráda, že jsem tam s ní zůstala, aby nebyla sama. Protože by se prý jinak uchlastala k smrti. Tomu se říká láska, takovou jinde nenajdeš. A já tady v porovnání s ní řeším totální pičoviny. Vlastně neřeším, protože to asi nemá řešení. Nebo má, ale ne takové, jaké bych chtěla..

Těším se do školy, potřebuju něco dělat. Ale nechce se mi být mezi lidma. Vůbec. Jedině s tím, který pro mě bude vždycky nejlepší na světě, ať už to bude mezi náma jakékoliv. Nebo vlastně já nevím, jestli s ním chci být zrovna teď. Mohlo by to být ještě horší.

V sobotu máme vystoupení. Jsem zvědavá, jak to zahrajem, když si Terezka musela barvit hlavu, takže nepřišla na zkoušku. Hlavně že bude zase úchvatně blonďatá.

Je mi zle zle zle.

Pokud si myslíš, že jsi šťastný, neboj se.. To přejde ;)

TŘETÍHO září.

3. září 2010 v 19:04 | blbka. |  written.
Přestěhovala jsem se z peněženky Animal, ve které jsem vlastně nikdy nastěhovaná nebyla, do peněženky Dakine, která je hezčí a má tam lepší okénko na fotky (kam si mimochodem dám fotku Daniela, pokud mi nějakou dá).

Byla jsem si zařídit kartičku knihovny, kam si budu chodit půjčovat knihy od Umberta Eca. Musím je přečíst všechny, abych předběhla Dejva a taky proto, aby mi dal jedničku na vysvědčení. Navíc se ta kartička hezky vyjímá v mojí nově zabydlené peněžence :D

Už se těším na Gauruu ;)

Miluju svoje místo u okna, je to tam mnohem lepší než u dveří. Navíc mě to zatím (už dva dny!) baví, takže ho mám spojeno se samými krásnými věcmi. Až na to, že ty dvě krávy za mnou (Wojnarová se Šmídovou!!!) si pořád zpívají, takže se nemůžu soustředit na Žambochův výklad, který vůbec není k smíchu.

Ta, co mě porodila, mi nechce dávat peníze a taky mi nechce koupit fixační pudřík Miss sporty, o který jsem ji žádala :( O ESPRITU connect raději ani nemluvím. Rozmazlenka, coooo.

Můj drahý předražený je úplně hrozný a na každou věc, co mu řeknu říká: "SE POSER!" a směje se u toho. Teď lituju, že jsem s tím  začala!

Jsem ráda, že odvykačka od jeho esemesek asi konečně zabrala, protože už nesedím u mobilu a nedívám se do přijatých zpráv co 35 sekund. Je to teď vlastně celé úplně dobré!

Chtěl jsem tě prostě slyšet..

Možná lituju, že jsem si vybrala ruštinu a ne španělštinu, protože Ručková zatím vypadá dost tragicky. Dneska nám pouštěla asi patnáctiminutovou nahrávku, která se za každým slovem sekla, takže nikdo nic vůbec neslyšel. Došlo jí to až po těch 15 minutách a ptala se nás, jaké zvlláštnosti má ruský přízvuk, což by snad měla říct ona nám a ne my jí. Potom nás naučila jednu větu a to "Kak tibja zavut?", kterou opakovala pořád dokola, jako opicím z jeskyně, které nejsou schopné si to zapamatovat. Napsala bych to azbukou, kdybych to uměla! Kdo ví, jestli se to s ní vůbec naučím :D

Odpoledne jsem si šla lehnout a říkala jsem si, ať hlavně nezaspím, protože v pět byla Ostravka. Vzbudila jsem se za pět pět. Fakt skvělé. A jedenáctého máme vystoupení. Fakt skvělé. Aspoň že to není na Radegastu nebo někde, kam by se mohl přijít kdokoliv podívat.

Těším se na svoji ISIC kartu, protože budu mít další věc v peněžence! A taky se celkem těším na ty obědy, protože se konečně najím a navíc, když zpočítám kolik peněz měsíčně jsem utratila jenom za jídlo, vlastně to tak šílený rozdíl nebude, že.

Včera jsem poprvé viděla Ninja Warrior (:D) a asi to začnu sledovat. Nejlepší jsou pavoučí skoky a vodní plošiny :D

Je babí létoooo! Nejlepší část roku, hned po jaru. A podzimu. A té části léta, kdy ještě není moc hic. Vlastně vůbec není nejlepší.

V ŽIVOTĚ NECHCI DVOJČATA!

PRVNÍHO září.

1. září 2010 v 17:24 | NIKDO! |  written.
Téma týdne je bouřka. Možná o ní něco napíšu, protože je mi velice blízká. Asi tak jako papír tužce nebo hodinky ruce. Možná nenapíšu radši už nic :D

Ale asi bych měla. každý den alespoň nějakou nudnou poznámku ze svého nudného života plného nudných lidí (:*) a nudných okamžiků s nudnými detaily, a až mi bude šedesát, najdu si tenhle blog a přečtu si to znova. Akorát to nebude mít stejný efekt jako deníček s listím.

Nesnáším, když profesorka diktuje rozvrh a za každým druhým předmětem udělá aspoň jeden kretén "COŽE? NO TO JAKO NE!" jako by snad nebylo jedno, jestli bude mít matiku od desíti nebo jedenácti nebo jako by ho snad zabilo 45 minut navíc. Všichni se z toho poserte!

Musím si zvykat na normální písmenka na začátku vět, jelikož jsem kultivovaný středoškolák. Od teď až navždyckyyy! (Facebook se nepočítá, tam to nevypadá moc hezky.)

Nevím kdo sakra vymyslel, že se budou peníze na obědy stahovat rodičům z účtu. Teď budu už úplně chudá a ani si nemůžu vymyslet nějakou originální výmluvu, protože už je na GPB taky bratr a ten má za týden třídní schůzky, kde se to určitě bude řešit. Proč k nám musel přijít zrovna teď! Ta elektronická žákovská mu patří. Tak.

Náhodou náš rozvrh není vůbec tak strašný. Nevím proč si pořád všichni stěžujou, když s tím zaprvé stejně nic neudělají a zadruhé nemají v podstatě na co, protože i kdyby ho vymysleli nejlépe na celém světě, vždycky se najde nějaký debil, který bude nespokojený, že.

Já už jsem se to naučila. Nebo se aspoň snažím. Nehledat problémy tam, kde nejsou. Teď nemyslím rozvrh a nepočítám Danielovy smajlíky v esemeskách, to považuju za nejzávažnější věc ever. Jedna jistá slečna VP by se to asi taky měla naučit ;) - sedím od Daniela asi tak 3 metry, tak doufám, že to postačí.

Chtěl jsem tě vidět, abys věděla.

Potřebuju k životu ESPRIT connect. Ale nejdřív mi musíš očuchat ruku a schválit mi to.

Je to jak v jiný dimenzi.