Listopad 2010

DVACÁTÉHO DEVÁTÉHO listopadu.

29. listopadu 2010 v 21:19 | :))) |  written.
♥
hej už mě ta škola ale fakt sere. třeba věci jako dnešní tři neohlášené písemky z nejhorších předmětů na světě. a nemůžu si už vůbec postěžovat drahému, protože on strašně závidí, že mám lepší známky než on, ale dělá, že mu to vůbec nevadí.
dneska jsem se dejme tomu učila dějepis. a taky trošku zsv. a to jsem se ten posraný dějepis chtěla naučit pořádně, abych tam měla konečně jedničku! já jsem fakt hrozná. a řeším tady úplně totální sračky. jenom si počkejte, až budu mít diář a tam si budu úplně všechno zapisovat. to budu ještě nesnesitelnější než doteď a budu všechny obtěžovat vším, co tam napíšu.
dneska jsem tadeáše kopla do břicha, protože je to kokot a už mu nikdy nic neřeknu.
drahý žárlí na vaclíka. vlastně se nedivím, já bych taky žárlila. ale je to neškodný lukášek, kterého přece miluji! :D
chtěla bych, aby existovala možnost mít tenhle blog přístupný jenom na heslo. asi napíšu na blog@blog.cz, měli by o tom pouvažovat. tuším, že to takhle měly kdysi estranky, ale estranky jsou trapné a nikoho nezajímají.
v jysku prý mají zlevněné světýlka na 70 kč, což bude utvářet lepší dojem, než světýlka za 70 kč od vietnamců. měla bych už si je konečně koupit a ne jenom o tom pořád mluvit.
on a ona mají velice vtipný a jistě velice láskyplný vztah. až jsme se za břicho popadali. nebo aspoň já.
asi bych si přála ještě kulmu na vlasy a taky žehličku na vlasy, což moc nejde k sobě, ale já to potřebuju k životu, protože buď chci mít vlasy vlnité/kudrnaté úplně, nebo vůbec, nic mezi tím. jenže to už mi ježíšek asi nekoupí. ještě chci digitální fotorámeček, což je sice trošku nedůležité, ale komu to vadí. a ještě bych chtěla zlatý kočár a zámek s vlastní komnatou. ano. děkuji.
a jsem úplně naštvaná, protože markéta prý řekla tamtu věc, ale ona zase tvrdí, že to řekla elen a ještě si prý přimyslela další věci a já teď vypadám v očích všech jistě jako největší kráva na celém světě. asi to není novinkou, ale komu to vadí.

P.S. rač si povšimnout ó úžasného ruperta grinta! ♥

DVACÁTÉHO OSMÉHO listopadu.

28. listopadu 2010 v 21:11 | blbka. |  written.
Tumblr_lbst21j6bl1qclmxco1_500_large

A UMÍŠ SI PŘEDSTAVIT, ŽE BYS S TAKOVOU TŘEBA CHODIL?
šťastná. nejštastnější na celém světě. možná ještě šťastnější. možná ještě šťastnější než ještě šťastnější než ten nejšťastnější na celém světě. no dobře, to by stačilo nebo bych se do toho taky mohla zamotat.
jsem úplně hrozná. chtěla jsem se učit. chtěla. opravdu chtěla. ale nějak jsem se k tomu úplně nedokopala. chtěla jsem se naučit na opravnou z fyziky. fakt jsem chtěla. ale bohužel, nějak jsem to nezvládla. protože jsem měla divnou náladu.
asi tak moc divnou, jako že jsi sama doma od čtyř do devíti tyvole a někdo je na oslavě nebo na tréninku. to se mi moc učit nechtělo, i když kdy jindy se chci učit než v takovýchhle smutných chvílích?
dívala jsem se na deník nymfomanky a je to dost dobrý film. celkem smutný a tak trochu porno. ale líbil se mi.
dneska se mi nějak moc nechce nic psát.
těším se, až s mamkou budeme péct cukroví a perníčkyy!
bourala jsem zeď a nosila cihly. pracovala jsem! :D a probírali jsme s bráchou staré věci od prababičky a našli jsme její vysvědčení z první třídy. nebo pozvánku na příjmačky od dědy. nebo dopis, který mi chtěla poslat do lázní... bylo to smutné. hodně. a to bourání zdi vlastně taky. a taky jsme se dívali na staré fotky. úplně nejstarší. babiččin praděda neměl oko.
a taky jsem zjistila, jak se dali dohromady rodiče mojí mamky. je vlastně úplně obrovská náhoda, že je na světě. a ještě větší náhoda, že jsem tady i já. mám zase strašně filozofickou náladu, měla bych s tím něco udělat. asi jdu psát do deníčku, tam je to přece jenom lepší.. a bezpečnější.
báj.

DVACÁTÉHO ČTVRTÉHO listopadu.

24. listopadu 2010 v 21:43 | blbka. |  written.
.
MÁM NEJVĚTŠÍ SMŮLU NA CELÉM SVĚTĚ.
kdyby tě to zajímalo, tak jsem z těch posraných prvků dostala trojku a to jenom proto, že jsem napsala cesmium místo cesium. mohla bych mít dvojku, to, že jsem napsala, že prvek Re neexistuje bych asi nezachránila. ale jako šmídové uzná neptonium, tak proč by mi sakra nemohl uznat cesmium?! :D
mám čím dál tím více větší pocit, že i když se snažím dělat pro své známky maximum (nebo spíš tolik, kolik se mi chce) stejně to nějak nemá význam. celkem by mě zajímalo, proč to tak je. jsem přeci šestnáctiletá vysoce inteligentní středoškolačka, jak řekl kuba.
můj brácha mě dneska úplně naštval, protože si kupoval v hračkárně nějakou debilní plastelínu, na kterou chtěl přispět 7 korun. tak jsem mu přispěla. pak jsme šli do papírnictví a on chtěl zaplatit folii, na kterou se píše tužkou, o níž mi neřekl, že stojí 12 korun a dostal mě tak do poněkud trapné situace, když jsem pak zjistila, že mám jenom 11 a ten hajzl vytáhl z peněženky padesátikorunu, jako že to za mě velice velkoryse zaplatí. všichni mě serou!
dneska jsem se pokoušela hrát v hudebce na housle a hrtusové se to kupodivu líbilo a ptala se, jestli nechci o vánocích hrát v nějakém kvartetu. když řekla, že jde o kánon v D dur od pachelbela, nemohla jsem přece nesouhlasit.
a možná že chci nové housle, protože jsem do dneška žila v domění, že průměrné housle neseženu pod deset tisíc.
pak jsem se pohádala s danečkem. on se mi totiž smál a dělal si ze mě zase jenom srandu, tak jsem se naštvala a dala jsem mu "facku jak zmrd", což mi přijde jako přehnané označení. chtěl, ať se omluvím a byl strašně roztomilý. ale nakonec jsem se naštvala ještě více, už ani nevím proč. a odešla jsem pryč. úplně. dramaticky. a on se teď ptá co mě vlastně tak naštvalo a já nevím, co odpovědět. a zase nepíše smajlíky doprdele!
dneska sněžilo! poprvé.
ale fakt se mi to nějak přestává líbit. co to má jako být?
asi začnu být kamarádka s prvákama. inteligentníma krásnýma kamarádama mojeho bráchy, něco jako sládeček a tvrdý. protože lidé v mojem věku jsou na mě zlí a jenom mě serou! :D
ach jo, já mám tak těžký život..
BYTHEWAY, dneska je to 13 měsíců. doufám, že to nepřinese smůlu. zatím tomu všechno nasvědčuje.

edit: 21:52
už je to v pořádku, možná bude stačit, když mu nebudu říkat danone. stejně ho nesnáším! (♥)
poslední dobou mě strašně baví tady psát, tak jenom doufám, že to tady nikdo nečte. haha.
přiznejte se, denně je tady okolo třiceti lidí, což je celkem dost podezřelé na to, že adresu jsem dala asi jenom třem lidem.

DVACÁTÉHO TŘETÍHO listopadu.

23. listopadu 2010 v 22:18 | blbka. |  written.
.
WHAT HAPPENS WHEN BELLA SWAN HAS A PERIOD?
je to tak boží, že je to až nechutné. jinak bych to asi nedokázala vysvětlit. mimochodem dnešní den je taky nejhorší na světě. jdu si o tom povyprávět.
jsem pěkně blbá, že jsem si dobrovolně vybrala referát o španělsku. ne že by snad bylo podstatné to, že je to o španělsku. spíš jsem pěkně blbá, že jsem si to nechala na poslední chvíli a to zrovna v den, kdy nějakým zázrakem nešla wikipedie. fakt dobré.
zbytek se mi vyprávět nechce, rozmyslela jsem si to. prostě je to hrozné, protože jsem myslela, že budu mít z matiky jedničku a místo toho budu mít asi čtyřku, protože kurva vůbec neumím viettovy vzorce do píče a to mi tadeáš celou dobu říkal, že v tom případě, který myslím, se to znaménko měnit nemá!!!!! jsem tak blbá až to bolí.
včera jsem byla běhat. věř tomu nebo nevěř, ale uběhla jsem asi deset kilometrů. i kdybys ubral nulu, pořád je to na mě šíleně moc. většinou spíš uběhnu tak dvacet metrů do jídelny a to už nemůžu. ale s ním to jde tak heezkyyy.
byla jsem na harryho pottera v češtině a je to směšné. fakt je to směšné. smála jsem se ve chvílích, kdy se nikdo nesmál. ale když umřel dobby, tak jsem brečela, to je snad jasné. nejsem tak NECITLIVÁ (!!) jako kristina! :D
nesnáším toho člověka, co jí to všechno udělal.
víš co? přišel mi netbook. sice to nemám vědět, ale vím to. protože mamka se chovala divně a dělala že venčí lejdynu hned před vchodem a strašně nenápadně šla k tomu autu co rozváží balíky a ještě více nenápadně nás hnala dovnitř sníst si pizzu. a taky mi to řekl brácha. takže teď už můžu s klidem říct, že kecy "ježíšek ti nic nedonese!" můžu neslyšet. bože, já jsem tak hrozná.
zítra bych měla jít zase běhat. ať se dostanu do formy :DDDD jo. akorát bych měla začít se vším všudy! u všech všudy!!
jdu spát, protože jsem včera spala jenom 5,5 hodin nebo tak nějak, to všechno kvůli tomu debilnímu referátu. kdybych nešla běhat, nikdy by se to nestalo! ale stálo to za to ;)

DVACÁTÉHO PRVNÍHO listopadu.

21. listopadu 2010 v 22:19 | blbka. |  written.
.
vzbudila jsem se v jedenáct a stejně to nestačí.
prý už mám objednaný netbooček! já se táák hrozně moc těším. i když kvůli toho vznikly spory ohledně toho, jestli je spravedlivé bráchovi koupit notebook a mně "jenom" netbook. to zní jako bych byla v nějaké královské rodině.
dneska se mi táák nic nechtělo dělat, že jsem zase z mojí prezentace o španělsku, kterou mám už na úterý udělala úplné hovno. a včera jsem taky nic neudělala, protože u nás byla linda a potom jsem byla v čajovně s tajnou společností, o které se nikdo nesmí dozvědět. z toho vyplývá, že celé zítřejší odpoledne budu dělat ten posraný referát. to jsem si zase něco vybrala, fakt. ani nemluvím o tom, že neumím češtinu ani matiku. nějak to začínám flákat, to se mi nelíbí, musím to zase vzít prvně do svých rukou! :D
vsadím se, že zítra zase tyvole nevstanu. hmm, neuškodilo by zaspat první dvě hodinečky. DO PRDELE teď mi došlo, že zítra píšem i z periodické soustavy prvků. no tak fajn, můžu zaspat rovnou celý den, že. nenávidím pondělky.
dneska tady byl danečeeeeek. a bylo to pěěěěknééééé. a usnula jsem a když mě po půl hodině vzbudil, hrál antonín dvořák a já jsem si myslela, že se mi snad zdá. a prý tam celou dobu seděl a díval se, jak krásně spím. ne, nesmím tady psát takové ty věci! stejně je nejúžasnější.
obrázek to vystihuje. já chci v noci objímat jeho a ne jenom jeho mikinu!

DVACÁTÉHO listopadu.

20. listopadu 2010 v 18:50 | blbka. |  written.
.
flashmob v ostravě byl stokrát lepší než ten ve frýdku-místku a to tam bylo stokrát míň lidí. asi to bude tím. a harry potter byl taky dost dobrý. brečela jsem, když umřel dobby.
koupila jsem si hezké jemňoučké šedé kalhoty, které vypadají špinavě. ale doufám, že se ještě trošku roztáhnou, protože mám pocit, že jsou až příliš těsné, což moje nohy zrovna moc nepotřebují. ale mamka říkala, že jim to nevadí.
byla sranda po celém futuru nahánět ewu farnou a odhodlávat se, jestli za ní zajdeme pro podpis nebo ne. o tom, jakým způsobem jsem získala fix, kterým to měla udělat raději pomlčíme.
mám úplně divnou náladu, protože mi bea ukázala nejkrásnější písničku na světě s violoncellem a je smutná. ta písnička (mimochodem už stahuju její album, tak kdybys chtěla, pošlu ti ho.) bea je bohužel taky. asi toho člověka, co to všechno způsobil někam nakopu. ne asi, ale určitě. 
a hoří mi tady svíčka s perníčkovou vůní a je tady trošku tma a mám danovu mikinu a čuchám k ní, protože odešel moc brzy.
já se tááák těším na vánoce. ale úplně neuvěřitelně moc. už mám skoro všechny dárky. a bude to boží. a doufám, že mi ježíšek přinese tu vytouženou věc. a že po vánocích budu mít dost peněz na to, abych si koupila vytouženou věc číslo dvě.

jsme jak oheň a déšť,
někdy vážně mě štveš,
ale zlost je stav, co dlouho netrvá,
jsme venuše a mars,
jsme horko a mráz,
ale ladíš každou písničkou, co znám.
a tak stejný cíl mám dál. ♥

ŠESTNÁCTÉHO listopadu.

16. listopadu 2010 v 20:48 | blbka. |  written.
.
miluju šestnáctý listopad. aspoň jeden den, kdy mě nikdo nebuzeruje a dokonce i bratr je na mě hodnější než obvykle.
dostala jsem esprit connect! a to ne pouhou toaletní vodu, nýbrž parfém! miluju moji maminku. taky jsem dostala svítící větve, které jsem chtěla, voňavou svíčku a úžasné omalovánky, protože je miluju. taky kytku, na které je navěšené rafaello a choco boms! (nebo jak se to píše.)
když jsem přišla domů, byl uklizený celý pokoj, dokonce i moje strana, kterou uklidil honzíček, na liště u mojí postele bylo šestnáct svíček a voněla vonná tyčinka a dokonce mi dal dárek! dal mi plechovku, ve které je asi hlína a semínka levandule, kterou si můžeš vypěstovat a je na tom napsané: sestřičko, až levandule provoní tvé dny, ať splní se ti všechny tajné sny. bylo to úplně pěknééé :)
co mi dal daneček sem radši psát nebudu :D mamka tipovala robertka nebo spodní prádlo. někdy se divím, jak moc jde s dobou.
dneska vlastně miluju úplně všechny. skoro.
a rozhodla jsem se, že prostě chci ten mobil. já si na něho pěkně našetřím. už to mám vymyšlené. koupím si ho po novém roce. bude to tenhle. protože strejda má podobný, akorát větší a s wi-fi. a strašně se mi líbí. a má to i tu tužtičku. a prostěěě. stejně bych nevydržela schovávat si ty peníze třeba až do prázdnin, až se mi budou k něčemu hodit, jak mi poradil drahý. jak se znám, utratila bych je postupně za úplné hovadiny, takže můj plán je nejvhodnější ze všech.
mám tady ještě babičku a babičku s dědou a terezku, tak bych se jim měla jít zase věnovat ;) zatím zatím.

PATNÁCTÉHO listopadu.

15. listopadu 2010 v 20:39 | blbka. |  written.
.
tak jak se cítíš poslední den jako patnáctiletá?
dá se to. vlastně se mám moc dobře. moc to řešíš pičooo.
těším se na zítřek prostě :))
škoda, že ve středu budou naši doma, mohla by to být velice příjemná oslava ve dvou. a škoda, že jistí lidé jdou ve středu na lysou sakra! ale jinak mi to vůbec nevadí, neboj se.
mať mi dneska říkala, jak mě rodila. popisovala celkem detaily. stejně to nechápu, je to podobné, jako by sis nechala svoje exkrementy, kdyby byly živé a vypadaly stejně jako ty, akorát ve zmenšené podobě. lákavá představa.
miluju the string quartet. moc moc. já jsem věděla že si mám stáhnout jejich verze toho cédéčka od sum 41!
štve mě, že tento týden odpadne hudebka. proč musí být ten svátek zrovna ve středu? v pondělí by mi to vyhovovalo více, děkuji.
dneska jsem zařídila strašně moc věcí. vrátila jsem CDčka do knihovny, šla k doktorce, ta mi napsala moji vodičku, pak jsem šla na polikliniku do lékárny tu vodičku vyzvednout, potom jsem chtěla domů, ale potkala jsem martina s ondrou, tak jsem s nima šla na autobusák vyřídit si čipovou kartu. a pak jsem šla domů a myslím, že mi upadnou nohy. mimochodem mám bouli na holeni z toho, jak jsem se kopla do kladiny, pokud to někoho zajímá!
tadeáš by měl sakra otevřít oči a to rychle. nejrychleji jak to jen jde. ale já mu je otvírat nebudu, protože by mě zmlátil. to není moc správný přístup.
zjistila jsem, že miluju přáníčka. škoda, že jsem to neřekla dříve, mohla bych všechny upozornit, že by mi mohli nějaké to přáníčko k narozeninám věnovat :D
začínám mít z té školy velice neblahý pocit. prostě mě strašně sere, že i když dávám pozor, tak to potom stejně do písemky zapomenu a pak už se mi to nechce řešit doma.
uvažuju, jestli je výhodnější našetřit si na nový mobil nebo si prostě koupit mp3ku. řekla bych, že mobil je výhodnější, jenže mať mi na něj asi moc nepřidá, protože ten svůj nemám ani rok, i když vypadá, že už přežil snad úplně všechno. (ale ještě ho nikdo nepoblil, asi poprosím tadeáše.)
já se táááák těším na ten pátek!
flashmob + KFC + McDonnald + obchody + Harry Potter + nachos + jemný alkohol + ony dvě + pizza = ♥ :D


TŘINÁCTÉHO listopadu.

13. listopadu 2010 v 10:40 | blbka. |  written.
♥ !
ten hrneček chci! škoda, že jsem ho nenašla na žádné české stránce, takže mi ho asi ježíšek nepřinese. :((
mám tak nějak pořád chuť psát, i když vlastně ani nemám co.

moje drahá milá rozmazlená sestřenice si mě smazala z přátel. a mého drahého milého taky. opravdu se umí postavit kritice čelem. jsem zvědavá, jak to dneska bude probíhat, jestli se mnou vůbec bude mluvit nebo tak něco.

včera přijela babička s dědou a byla to hádka jako prase, mamka brečela, babička brečela, taťka byl naštván na babičku, řekl jí, že má komplex z titulů, babička se naštvala a odešla pryč. bylo to fakt drama. a když odjeli, tak se to taťka snažil spravit tím, že přišel za mamkou, a řekl jí, že je rád, že to slyšela jeho dcera a že stojí za ním. opravdu umí žehlit problémy!

představuju si, jak by se z takového hrnečku pily čajíčky. chci ho! chci ho! škoda že nejsem romanka, ta by luskla prsty a hrneček by jí stál na stole. teď mě napadá, že by možná něco podobného mohlo být v anglii. pokud tam nakonec vůbec pojedu, že :D

zajímalo by mě, s kým pojedu do kina na harryho pottera. můj drahý milý nechce jet do ostravy, kdo ví proč? já vím proč a nechápu to. ale to je vedlejší. pojedu asi buď s kiki a lindou nebo s beou nebo s kačou nebo s mou novou kamarádkou, se kterou si musím dát v nejbližší době naše první rande. nebo ještě s bráchou, ale ten hajzl už má rezervované lístky na 18. a ani mi nic neřekl. pfff.

vidím to tak, že tam pojedu 19.11., protože ten den tam je flashmob. přímo ve futuru. takže se zúčastním flashmobu a hned potom půjdeme do kina. souhlasíš?

vidím to bledě, protože dneska máme tu úžasnou rodinnou oslavu, na které se všichni budou křečovitě usmívat a dělat, že jsme nejšťastnější na světě. asi poprvé nebudu se sestřenkou zalezlá nahoře v pokoji, ale budu pěkně dole mezi dospělými, abych podpořila maminku.

zítra mám vystoupení, fakt paráda. nechce se miiii. a zas mi to zabije pravděpodobně celé odpoledne, což je fakt skvělé. a to jsem chtěla být celý zítřek s ním!

v pondělí se musím učit češtinu a biologii, protože v úterý budu slavit narozeniny. nejradši bych je neslavila, protože to bude snad ještě křečovitější než oslava romanky a zase to skončí hádkou.

ve středu chci být konečně celý den s ním do prdele! :D

a ve čtvrtek už píšem z té biologie a já chci jedničku. mám tak těžký život..

DVANÁCTÉHO listopadu.

12. listopadu 2010 v 16:22 | blbka. |  written.
.
dnešek je nejhorší den na světě!
ráno se vzbudím a nemůžu najít peněženku s ISIC kartou. tak ji hledám asi 40 minut, protože mi došlo, že na oběd je pizza, kterou si přece nemůžu nechat ujít. (to proto, že včera jsem tu kartu taky neměla a tak jsem si myslela, že dneska mi oběd už nedá.)
samozřejmě, že jsem ji nenašla a navíc bych už nestihla dojít na čas a tak jsem vzbudila tatínka, aby mě odvezl. byl strašně nadšen. --> špatná událost číslo jedna.
přijdu do školy a zjistím, že moje úžasná barevná popsaná a špinavá peněženka je celou dobu v batohu tyvole! --> špatná událost číslo dvě.
potom mi dojde, že jsem nechala doma celou svačinu a pití. takže mě musí zásobovat můj drahý, který si myslí, že jsem sociální případ, protože nemám na jídlo. --> špatná událost číslo tři.
teď přichází to nejhorší. je dějepis. moje známky jsou dva a tři. trojku jsem měla jen proto, že jsem poškrtala správnou odpověď. už jsem to říkala snad každému, ale to nevadí, ráda to napíšu znovu :D ten kretén vyvijal má stejné známky jako já a to tam vyrušuje a nedává pozor a nic neví a já mu potom ještě jako hloupá hodná duše půjčím svoje krásné zápisy. no, teď se dostávám k pointě a to je to, že mě žamboch vyvolal a zkoušel mě. ach ano, je to tak. myslela jsem že se zabiju. vlastně se pořád chci zabít, protože jsem chtěla jedničku na vysvědčení do prdele! to už se mi teď asi určitě nepodaří.--> špatná událost číslo čtyři.
skončilo vyučování, přežila jsem. ještě k tomu nás pustil o čtvrt hodiny dříve, což mi trošku spravilo náladu. a POTOM. přijdu do jídelny A ZJISTÍM, ŽE NA OBĚD PIZZU NEMÁM!! --> špatná událost číslo pět. ta to zabila. to už bylo naprosto neunesitelné! :D existuje vůbec takové slovo?
ještě k tomu mi došlo, že dneska musím vrátit CDčka do knihovny a nemám je u sebe a neumím prodloužit půjčovací dobu, protože nikdo není schopen mi to vysvětlit.
aspoň trošku mi spravilo den to, že jsem šla s drahým a jiřím do antikvariátu. to byl celkem zážitek. (nesmím mu prý říkat jirko, protože je z toho celý nesvůj.)
s mojí dnešní smůlou teď ještě úplně zkrachuje dnešní čajovna a já se půjdu oběsit. jdeš taky?
paráda, špatná událost číslo šest --> WOJNAROVÁ NEJDE! :D


JEDENÁCTÉHO listopadu.

11. listopadu 2010 v 18:07 | blbka. |  written.
.
dneska by měl přijet martin na bílém koni. nepřijel.
včera byly třídní schůzky. vychází mi trojka z chemie a fyziky (a češtiny, kterou nepočítám). jinak dvojky jedničky. jsem relatívně spokojená, především s jedničkou ze zsv a biolgie. ale mohlo to být lepší. jenže moje znalost fyziky a chemie je dost žalostná, takže bych měla spíš skákat radostí za trojky.
byla jsem v ostravičce a chyběl prim. fakt úžasné bylo, že jsem musela hrát sama bez něj a ještě se snažit zrychlovat, když to neumím. a v neděli je vystoupení, to bude úžasné.
nechce se mi tam, protože jsem mohla být celý den s drahým a takhle spolu budem asi jenom k večeru. ach jo!
v úterý mám narozeninyy. já se tak těším. doufám, že mi maminka dá raffaelo, po ničem jiném netoužím :D
za chvilku jdu do divadla na nějakého anarchistu. bude to divné, protože jdu s babičkou a drahý tam bude s maminkou, takže se tam potkáme stejně tak jako před rokem a dvěma týdny. jéé, to bude pěkné.
děda by měl včera sedmdesát.
v sobotu to bude fakt skvělé, uvidím se s mojí postiženou rozmazlenou sestřenicí, která má jenom šest párů conversek a poškrábaný dvanáctimegapixelový podvodní foťák, chudinka malá. ta anglie s ní bude snad za trest! ale já jí řeknu pěkně do očí, že je rozmazlená a ať se chová jinak, protože jinak jí budu muset zabít.
zítra jdeme do čajovny jako za starých časů!!
přišel strejda, co mě viděl s drahým a jiřím v hospodě, tak ho musím jít kontrolovat, jestli si náhodou nevymyslí vlastní verzi plnou alkoholu a drog. nic takového nevedu, samozřejmě.

ŠESTÉHO listopadu.

6. listopadu 2010 v 20:17 | blbka. |  written.
♥

you're the nicest thing i've seen.
jsem nejhorší kamarádka na světě, těší mne. prokázalo se to už podruhé. takže se se mnou raději nebavte, protože jsem taková krávaaaa!! :( -- koho ti to připomíná?
ne že by se se mnou bavilo kdo ví jak moc lidí a ne že by mi to kdo ví jak vadilo.
asi jsem tak trošku asociální.
vlastně vůbec nevím, jak je možné, že jsem byla tak nezodpovědná a sedla do auta k nějakému úplně cizímu chlapovi tmavé pleti, nepřipoutala se bezpečnostním pásem a věřila, že mě doveze domů bez zdravotní újmy!
ach bože, a ještě nechám kačenku s antonínem a ona se pak musí odbelhat na berlích domů!
jsem strašná, fakt.
dneska jsem byla v ostravičce. hráli jsme úplně všichni. všechny tři muziky. bylo to boží a znělo to krásně. hlavně ruská polka. ááá.
chtěla jsem se podívat na tu matiku, ať to v pondělí neposeru, ale nakonec jsem byla s beátkou na pizze, na kterou jsme čekaly asi hodinu, potom jsem spala asi tři hodiny a teď už se mi nechce nic dělat. a mám divnou náladu.
a měla jsem šílenou žravku, tak jsem snědla asi pět mandarinek a mísu ciniminis a asi půl kila hroznového vína. no, ještě že to jsou samé zdravé věci :D
linda mi poslala úžasnou písničku, která je sice s úžasným textem, ale je smutná.
tak jsem smutná i já.
a už mi nepomáhají ani feministky.cz, to je co říct.
a venezio se na mě vykašlal a raději si jde hrát céesko, místo aby mi zvedal náladu.
a daneček miláček je taky bez nálady, tak je to všechno na hovnoooo.
ach jooooooo! ať už je zítra.

i wish i was your favourite girl.
i wish you thought i was the reason you are in the world.
i wish my smile was your favourite kind of smile.
i wish the way that i dressed was your favourite kind of style.
i wish you'd hold my hand when i was upset.
i wish you'd never forget the look on my face when we first met.
i wish that you loved me.
i wish that you needed me.
i wish that without me your heart would break.
i wish that without me you couldn't eat.
i wish i was the last thing on your mind before you went to sleep.

vždyť se mi to všechno splnilo. ;)

ČTVRTÉHO listopadu.

4. listopadu 2010 v 15:36 | blbka. |  written.
mám strašnou chuť jít k vietnamcům a koupit si spoustu blikajících a neblikajících světýlek na vánoční stromeček a rozvěsit si je po celé půlce mého pokoje. do vánoc to nevydržím, koupím si je už někdy brzo!

mám strašnou chuť jít jenom tak třeba do tesca nebo podobného obchodu a nakoupit si plno vánočních nebo podzimních blbostí, kterých je teď všude plno. třeba milion svíček k těm světýlkům nebo toho plyšového medvídka s červenou čepičkou v taštičce.

mám strašnou chuť nejít dneska do ostravičky, ani nevím proč.

mám strašnou chuť lehnout si, pustit si prci prci prcičky 4,5,6,7 .. protože jsem je ještě neviděla. a uvařit si k tomu kakajko a nic nedělat.

mám strašnou chuť nějak zamaskovat cucflek, co mám na krku od daniela. šáteček není moc vhodné řešení, pořád se rozvazuje. asi budu spoléhat na to, že mi ho zakryjou vlasy a že brzo vybledne.

mám chuť i na další věci, ale to tady nechci rozebírat.

poslední dobou jsem fakt šťastný člověk. dneska se mi v matice opět podařilo škrtnout správnou odpověď a přepsat to na nějakou úplnou blbost. ach, já jsem tak skvělá! aspoň že to zsv jsem napsala na jedna, jinak bych si šla skočit!

kiki, nauč mě prosím tě kopírovat z těch cédéček, linda měla pravdu, zobrazujou se tam jenom zástupci, brácha mě to špatně naučil :(

CHCI SPÁÁT!

poslední dobou se mi zdají úplně otřesné sny, třeba jako že mojeho danečka postihnul nějaký démon jako v paranormal activity nebo že se pokouším mluvit s miraiem a on mě pošle do prdele. nebo že se snažím schovat se ve vysoké trávě a je to v tom snu strašně živý a tísnivý pocit, jak tě tam chce všechno sežrat a tak.

nevím, co budu zítra dělat. buď můžu jít k danovi S. hrát pokr a pít tu jeho úžasnou vodku, která je prý lepší než všechny ostatní, čemuž moc nevěřím nebo pojedu s linduškou a kristinkou ke kristince domů a pak zase zpátky. hmm, nevím, těžká volba. asi půjdu domů a pustím si ty prcičky! protože dneska po ostravce jsem s beou a potom s danečkem, tak to asi nestihnu!

nooo, tak abych pomalu vyšla. taky bych mohla dělat, že jsem zaspala. ale to se neděláá.

DRUHÉHO listopadu.

2. listopadu 2010 v 22:18 | blbka. |  written.
vůbec nemám vliv na lidi, jako je beáta. chtěla jsem, aby byla naštvaná a aby dělala "pájoo, promiň, už to nikdy neudělám a budu tvoje hodná kamarádka!". jenže takhle to asi nefunguje!
takže jsem s ní šla podruhé do čajky. celkem příjemné, prosedět tam šest hodin. a trošku mě teď bolí hlava. a navíc jsem bez peněz! a bez šatů! já ji nesnáším!
taky nesnáším sebe za to, že minutu před koncem písemky začnu škrtat správné odpovědi a místo toho tam píšu úplné kraviny, co vůbec nejsou pravda. a to jsem se tak pilně připravovala! no dobře, možná zas tak pilně ne, ale chtěla jsem jedničku!
téma týdne je dospělost. o tom raději zatím psát nebudu, ale zmíním se, až ze mě bude velká holka, to znamená zhruba za patnáct dní. (ano, bude mi šestnáct let.)
těším se, až na počest svých šestnácti let zorganizuju/eme sešlost u lindičky na chatě se zmrzlinou, skins, mými čtyřmi jedinými milovanými nejlepšími kamarádkami a možná i nějakým tím alkoholem či rostlinným potěšením.
mám pikaoooooo! ano ano.
těším se na zítřek. bude to fajn ;)

PRVNÍHO listopadu.

1. listopadu 2010 v 21:24 | :)) |  written.
listopad. nejlepší měsíc v roce! skoro. hned po těch jarních a letních a prosinci a únoru a říjnu a tak. takže je zhruba v první desítce.
nějak mě začíná pobolívat v krku, asi to bude tím, jak jsem se včera nachladila v parku s ním. ale to vůbec nevadí, stojí mi to za to.
zítra píšeme z dějepisu a já to moc neumím a to jsem chtěla jedničku! sakra. jenže mám tak nějak pořád lepší věci na práci.
od té doby, co jsem si dala status "táááákhle moc :))" jsem viděla už tři úplně stejné od nějakých jiných lidí! kopírky! :D
za šestnáct šestnáct.
moje boty mi udělaly na nohách ZESPODA puchýř. můžeš mi vysvětlit jak je to vůbec možné a kdo mi ty nohy vyráběl? děkuji.
zítra jdu s drahou belatrix do čajovny. looking forward jak ciip. proč to pořád používám když je to úplně nejvíc debilní?
jsem zvědavá, jak dopadne kauza L+L! je to hrozně napínavé, úplná detektíívka.
ale neměla by s ním mít pátou fázi, protože je to přece jenom L, a Ls jsou kokoti. viz př → komár = kokot. ale proč ne, že. malí Lové s jeho charismatem a její chytrostí zkloubené s jeho štěstím a její krásou by byli vskutku vražední!
dneska jsem si půjčila z knihovny cédéčka. zhodnoťme to.
ferenc liszt → celkem slabota, čekala jsem něco.. hm, víc melodického? :D zní to spíš tak trochu jako by si hrálo malé dítě v úplně spodní oktávě klavíru.
mendelssohn-bartholdy, houslový koncert e moll → boží, věděla jsem, že si to musím bezpodmínečně půjčit, jinak nepřežiju. za chvilku budu největší znalec vážné hudby a už se se mnou nebude vůbec nikdo bavit!
amazonas od roberta jíši a bird song, nature's beauty → u toho budu asi usínat, ale je to dost dobré. na houslový koncert v e moll to však rozhodně nemá.
mysli si o mně klidně že jsem pitomá, příště si půjčím vivaldiho a mozarta :)

obejmout a nepustit.. mojamoja.