TŘINÁCTÉHO ledna.

13. ledna 2011 v 23:07 | naivka. |  written.
Tumblr_l9v43klwxw1qdcdy4o1_400_large
Vážně mě nebaví, že je to jeden den tak a druhý jinak. Vážně vážně ne. Ale asi to budu muset přežít. Pořád se tady jenom lituju. Ale to je jedno, stejně to nepíšu pro nikoho, kdo to tu čte.
Ukecala jsem doktorku, aby mě nechala ještě doma. Tak mi napsala omluvenku do středy. Sice doma umřu na nudu, ale za to, že nebudu muset psát písemky mi to stojí. Škoda jenom, že mi nevyjde ta sobota s Danielkem. Chtělo by to pořádně spláchnout. Ale fakt pořádně.
Neumím si vůbec představit, že jsem na Kačině místě. Ani náhodou. Její řetěz smutných událostí asi nemá konec. Ale na tuhle jen tak něco nemá. Přirovnala jsem si to asi k pěti různým lidem a neuměla bych to říct ani jednomu z nich. 
Založila jsem jí Postcrossing. Aspoň někdo to ocení. Všechny moje ostatní kamarádky by se měly teda pěkně stydět. Kdo ví, jestli je ještě budu nazývat kamarádkami :D
Vůbec se mi nelíbí to, jak na facebooku vymysleli, že když klikneš na nějakou fotku, objeví se vpravo bývalé statusy. To je to nejhorší, co mohli udělat, kreténi! Teď to tam pořád vidím. 
Šahala mi na prsa :D
Byla jsem tak zoufalá, že jsem dokonce sama od sebe napsala tomu člověku, s kterým jsem naprosto nepochopitelně strávila nejdůležitější část Silvestra.
A ty si tady stěžuješ na to, že dá líbí se mi k jejímu stavu. Stydět by ses měla, víš o tom?
Jenže to nejde.